Jako první Vám přínášíme rozhovor s naším velvyslancem na Slovensku, hráčem extraligové Žiliny, Jiřím Pazderkou.
Ahoj Jirko, patříš mezi zakládající členy gangu, s tlupou motorkářů si objel nejlepší akce. Na který turnaj nikdy nezapomeneš, a který konkrétní zážitek ti navěky uvíznul v paměti?
Nejlepší akce jsou vždycky v Tvrdošíně. Konkrétní vzpomínka je určitě na minulý ročník a hlavně na cestu do TS, kdy si většina dodávky (kromě Bobana), nepamatuje tak 2/3 cesty. To si myslím užili naplno všichni a pak asi každá minuta v našem ghettu v Tvrdošíně.
Slávu třebíčského florbalu rozšiřuješ na Slovensku. Nemrzí tě někdy, že si přestoupil do rozvojové země a co konkrétně ti východoslovanský florbal přinesl?
Určitě mě to nemrzí. Florbal v Žilině je podle mě na vysoké úrovni a přestoupil jsem někam, kde se to snaží lidé dělat naplno. Hrát extraligu a před stovkama diváků (hlavně divaček) je paráda. Dobrá zkušenost.
Letos si zažil divokou sezonu. O prázdninách si opustil Žilinu a přestoupil do top týmu Trenčínu. Tam si vydržel necelý čtvrt rok, aby ses pak opět vrátil do žilinské sekty. Takže narovinu: kde je to lepší? Lituješ svého přestupu? A jací jsou kumpáni z Vypöö?
Byla to určitě chyba. Čekal jsem něco jiné a něco kvalitnější. Bohužel v polovině září tam začala jakási revoluce a ti nejlepší skončili. Těšil jsem se na hraní s hráči jako Klapita nebo Heleš, ale bohužel ti skončili a po odchodu českých hráčů z UH a Otrokovic jsem tam neměl důvod zůstat. Odpověď kdo je lepší? No momentálně určitě Žilina za což hovoří i výsledky. Ale zkušenost to taky byla a našel jsem tam i nové kámoše.
Zpět ke tvé třebíčské štaci. Za Snipers si odehrál dvě sezóny. Je nějaký zápas, který ti utkvěl v paměti a na který si občas vzpomeneš?
Nejlepší zápas nebo spíše dvojkolo, bylo v Táboře, kde jsme přijeli 5+1 a oba zápasy vyhráli, byla to ještě za juniorku. Třešnička na dortu byla, že v druhém zápasu proti Táboru jsem se zranil a musel jsem dohrát, jinak by byla kontumace, no a tak jsem téměř 2 třetiny stál u soupeřovi branky a i tak jsem mu tam něco nasázel.
Plánuješ si ještě někdy zahrát za třebíčské Snipers?
Pokud budou ještě válet, mám chuť se tam vrátit a rozdávat radost.
Jaký byl tvůj nejlepší / nejhezčí / nejdůležitější gól v kariéře?
No asi minulý rok v semifinále extraligy, kdy jsme v 5. zápasu vyhráli 5-4 a já dal v zápase dva góly. Takže nemám nejhezčí/nejlepší , ale tyto dva byly důležité.
Ať se nebavíme pořád o jen o florbale. Kolik let ještě plánuješ dělat věrozvěsta na Slovensku, než se vrátíš nadobro do své rodné hroudy?
1 rok a 3 měsíce.
Letní turnaje, čili hlavní část florbalové sezóny, se blíží, tebe však na rozdíl od většiny gangu čekají ještě zápasy. Jak vidíš šance Žiliny v semifinále a případném finále?
Stav série je 2:2 zítra hrajeme doma a věřím, že postoupíme do finále. Po postupu do finále to bude zase nová série a tam bude vše možné. Mě už těší to, že máme jistou bronzovou medaili.
Po konci slovenské extraligy nastane konečně to, na co se všichni těšíme. Neřesti gangu. Na který turnaj se nejvíce těšíš a které bys rad navštívil?
Nejvíc se těším na TS cup a Rožnov. Jestli pojedu někam jinam, se uvidí podle volna.
Jaké slovo tě jako první napadne, když se řeknou tyto slova: Tvrdošín - Pavel - motorka - Třebíč – Boban?
Čimčong - tráva - gang - Laguna – pizza.
Díky za rozhovor a přeju ti hodně štěstí do konce sezony a jeď, jeď, jeď.
Já děkuji.
Rozhovory se členy gangu
Další rozhovor, který vám přinášíme, je s vyhlášeným technikem, čestným trávníkářem gangu a také členem all-star výběru Hornet´s cupu 2013 Pavlem Štěpánkem.
Ahoj, Pavle. Vítám tě u rozhovoru pro motověstník. Pokusím se střídat seriózní otázky s těmi odlehčenějšími. Tak začneme vážně.
Florbal hraješ bezmála deset let, a když nepočítám koketování s týmy pro letní turnaje, jako je Jinej Level či Pervitým, odehrál si všechno za Snipers Třebíč. Nemrzí tě někdy, že si nepřestoupil do extraligového týmu? Nabídek si měl spousty.
Spíše bych řekl, že nemrzelo, protože bych stejně trénoval tak jednou za dva měsíce, takže bych se tam akorát ztrapnil.
Kdo byl/je nejlepší hráč, se kterým si kdy hrál, respektive, se kterým sis na hřišti nějlíp vyhověl?
Svého času to byl Štefan Furdan. S ním jsem si rozuměl i mimo hřiště.
Blíží se opět sezóna letních turnajů. Tak se musím zeptat, kde všude tě letos mohou fanynky potkat?
Doufám, že jich pár obrazím. Kam se gang rozhodne vyrazit, tak tam bych měl jet taky.
Jaké úspěchy, ať už výsledkově nebo i mimo hru, od letních turnajů očekáváš?
Od každého turnaje očekávám, že dojedu domů zdravej a samozřejmě bez poháru či pohárů.
Proslýchá se, že Boban za sebou nechal minulost temnější než ten nejtemnější stín, a zhubl 10kg a gang ho nebude muset na turnajových akcích schovávat do pytle. Můžeš tuto informaci potvrdit či vyvrátit?
Musím říct, že je to velice dobrá otázka. Jinak se s tímto kulturistou vídám pravidelně a můžu potvrdit nějaké změny k lepšímu, ale hned musím dodat, že včera si opět objednal pizzu.
Za svoji kariéru si dal nespočet gólů. Je vůbec nějaký, na který nikdy nezapomeneš?
Žádný zvlášť důležitý gól jsem nedal nebo o něm alespoň nevím.
Je o tobě známo, že nerad plánuješ věci výrazně dopředu, Nicméně mi to nedá a zeptám se, kde se vidíš v příští sezóně? Budeš nastupovat opět za třebíčské Snipers?
Je to přesně tak jak si to napsal. Takže nevím, jak to bude. Raději bych hrál někde jinde, takže zase nic.
Téměř na každém turnaji se z tebe stává živoucí troska, když vždycky nevydržíš se zdravím. Tvoje kulhající eskapády zná celý Tvrdošín. Neměl by ti gang z týmových peněz koupit nějakou ortézu?. Plánuješ si na letní turnaje brát léčivé bylinky nebo zranění či nemoc opět přepiješ?
No, tohle je můj velký problém. Nikdy nejsem v pořádku. Bylinek si budu brát více než obvykle. Jinak opět můžu doufat, že pokud bude zdraví opět haprovat, tak alkohol jistě pomůže.
Pravidelně se zúčastňuješ i soutěže shot and save. Dalo by se říci, že jsi vyhlášený exekutor nájezdů. Prozraď čtenářům (kterých je ovšem stejně málo), které zakončení je podle tebe nejjistější.
Nejjistější zakončení je střelou, ovšem pokud se střela nepovede, tak je to zároveň i nejtrapnější zakončení.
Co se ti vybaví, když se řekne tráva, vodka, Rožnov?
Ráj, gang.
Jako třetí přichází na řadu zakladatel gangu a stabilní člen kádru, který objel všechny turnaje, Roman Burda.
Ahoj Romane, vím o tobě, že si s florbalem začínal v nedaleké vesnici v Okřiškách. Proč právě tam a ne v nějakém z třebíčských klubů?
Ahoj všem fanouškům gangu. V Okříškách jsem začínal, protože se tam dělal nový klub, byla menší konkurence, jsou tam hezký holky a hlavně jsme tam byli 4 spolužáci – já, Tomáš „stometrová kobra“ Nestrojil, Petr Dvořák, Marek Čermák. V dorostu se pak připojili Petr Vágner a Martin Sedláček.
Když jsi přestupoval z Okřišek, proč si zvolil tým Snipers a ne v té době úspěšnější konkurenční Spartak Třebíč?
No, tak tohle je jednoduchá otázka. Měli jsme tu spolužáka Kubu Málka, který už za Snipers hrál a další podstatný faktor byl, že jsem ve Snipers mohl hrát za mládežnická družstva.
Jaký je tvůj největší osobní florbalový úspěch mimo Jinej Level?
Největší úspěch byl, když jsme v roce 2008 v kombinované sestavě (Okřišky-Snipers) skončili druzí ve velice nabité skupině na Prague games a proklouzli tak mezi 32 nejlepších z 128 účastníků. Vypadli jsme pak s finalisty ze Švédska 1:5. Celkově tam byla dobrá parta a dařilo se.
Máš nějaký florbalový vzor?
Ani ne. Jen se mi líbí, jak hraje Martin Ostholm a pak jeden namakanej týpek ze švédský extraligy co mě zval na panáky v Karlových lázních.
Jak tě napadla myšlenka založit tým Jinej Level?
Jeli jsme na první turnaj do Tvrdošína a vymýšleli název. Mám dojem, že tenkrát Jarda s Jelenem přišli na tenhle název, všem se zalíbil a přijali ho za svůj. No a pod tímhle názvem objíždíme letos už 5 rok letní turnaje. Pak jeden ze členů vytáhl dabovaný motorkáře a myšlenka o gangu byla na světě.
Vůbec první turnaj, kterého se Jinej Level zúčastnil, byl v Tvrdošíně. Tvrdošín je docela daleko od Třebíče. Proč si se rozhodl, že nově složený tým pojede zrovna tam a jaké bylo jeho první složení?
Rok před turnajem jsme se seznámili s holkami z Tvrdošína. A ty nás právě na turnaj pozvaly. Jeli jsme tenkrát hrát za amatéry a nikdo nevěděl co od toho čekat. Sestava byla strašně zajímavá, když se na to dneska podívám. Macho – Kudrnáč, Laďa Ujčík, Michi, Jelen – Já, Jarda, Pavel a Jiřka, kterému tenhle výlet změnil život.
Kteří hráči z původního složení jsou stále platnými členy gangu?
Z původní devítky bych do gangu zařadil Macha, sebe, Jardu, Pavla a určitě Jiřka. Je možný, že Jelen s námi ještě nějaký ten turnaj objede. U Michiho, Ladi a Kudrnáče, který se věnuje adrenalinovým sportům, je šance prachbídná.
Je pravda, že Jinaj Level nebyl hned od začátku motorkářský gang? Kdy jsi přišel na myšlenku, že by každý člen mohl jezdit na turnaje na své vlastní mašině?
Pamatuju si ten večer, jako by to bylo včera. V roce 2013 na čtvrtém našem ročníku TS CUPU jsme seděli u čaje a rozebírali taktiku nad dalším zápasem. Kolem desáté, kdy už většina gangu mířila do postele, aby byla fit na zápas, jsme si ještě chtěli před spaním pustit kvalitní snímek z české kinematografie. Jeden z členů týmu se uklikl a místo Spalovač mrtvol klikl na: Takhle žijou motorkáři a senzace byla na světě.
Vzhledem k tomu, že jsi byl s gangem přítomen na všech štacích, jaký výsledek považuješ jako největší úspěch, a který výsledek naopak bereš jako největší zklamání?
Výsledek určitě Rožnov. Zklamání - I přesto, že z Tvrdošína vždycky odjíždíme zklamaní po čtvrtfinále, tak si myslím, že hra není špatná. Druhý rok jsme ve skupině odehráli pěkný utkání. Třetí a čtvrtý rok jsme ve skupinách byli suverénně nejlepší. Takže jako zklamání bych naopak hodnotil Open game. Každý rok tam bývá silná sestava a hra je hrozná a v podstatě vyletíme vždycky dřív, než se play off pořádně rozjede.
Turnaj v Tvrdošíně je pro Jinej Level snad zakletý. Kde vidíš největší problém, že gang není schopen projít přes čtvrtfinále?
Druhý rok bych jako hlavní důvod viděl zraněnýho Pavla, který nemohl udělat ani krok. Pak už jsme na ty plešatý Klofy nestačili. Třetí rok je to jasný. Alkohol. Jestliže 50% týmu spala hodinu, tak se pak není čemu divit. Kočovi vypadávala hůl z ruky a i zbytek byl tragickej. Loni ani nevím. Zas tak zle jsme nehráli, ale rozhodně to mělo daleko do toho, jak jsme hráli ve skupině.
V Rožnově sis vyzkoušel pozici brankáře, když si s vyhlášeným specialistou na nájezdy Pavlem Štěpánkem zkusil soutěž Shot and Save. Můžeš říct, jak ste dopadli?
Dopadli jsme na výbornou. Skončili jsme na první nepostupové pozici a nutno dodat, že pčed námi ve skupině skončil pouze pozdejší vítěz a další medailista.
Jaké cíle si dává gang do letošní sezóny, která začíná už za necelý měsíc v Dačicích?
Rád bych medaili. Hlavně z Tvrdošína. Protože vypadnout ve čtvrtfinále, na to už není nikdo zvědavej.
Kolik turnajů plánuješ s gangem letos obrazit? Myslíš, že si udržíš stoprocentní účast?
Upřímně tomu moc nevěřím. Nevím co Brno a státnice, jak to zkloubím dohromady. Pokud ovšem budu mít čas, vždy pojedu.
Myslíš, že Jinej Level může ještě nabrat nové členy? Pokud ano, je stanoven nějaký přijímací rituál nebo něco podobného?
Přijímací rituál je jasný. Každý nový člen musí pozvracet barák v Tvrdošíně z vrchního okna, tak jak to udělal loni Camálka.
A na závěr tradiční otázka. Co se ti vybaví při těchto slovech: řezivo, motorkáři, Tvrdošín?
Pila, Valentino Rosi, Tvrdolín
Jako další v pořadí Vám přinášíme rozhovor s jedním ze stálých obranných pilířů našeho týmu Božidarem Rašetou.
Začneme otázkou z historie. Kdo tě přivedl k florbalu a kdo byl tvůj vůbec první trenér?
S florbalem jsme začal jsem na základce ZŠ Benešova a mým prvním trenérem, pokud se to tak dá říci, byl David Kuthan st. Pak jsem se dostal do Snipers Třebíč. Ani si nepamatuji, kdo mě do Snipers přivedl nebo jestli jsem přišel sám.
Za které ligové týmy si ve své dosavadní kariéře nastoupil a která sezóna byla podle tebe nejlepší?
Tak za Snipers Třebíč to byla sezóna kde nás v cestě za postupem do první ligy neporazil ani tak nějaký soupeř, ale spíše diskotéka Laguna v Náchodě. Ten rok jsme měli hodně dobrý tým. Podle mého názoru ani není škoda, že jsme nepostoupli, protože ten večer byl opravdu kvalitní. Potom samozřejmě rád vzpomínám na časy v JEMOBU, kde jsme v dorostu dávali každému soupeři snad 20 gólů a na mistrovství republiky jsme skončili bohužel až čtvrtí. Šanci na třetí místo nám sebral spoluhráč Tomáš Farkaš, který nezvládl nahrávku v přesilovce 6 na 3. Také vzpomínám na nejvyšší juniorskou soutěž, i když tam to bylo výsledkově slabší.
Víme, že si přestal hrát za třebíčské Snipers. Co bylo hlavním důvodem, že už nenastupuješ pravidelně za A tým?
Neměl jsem moc času a florbal pro mě ztrácel smysl. Navíc více spoluhráčů se rozhodlo skončit nebo přerušit hraní, takže tým už neměl takovou kvalitu jako měl dříve. A jako další důvod bych uvedl, že jsem si vůbec nesedl s trenérem Klimešem mladším.
Jaký byl tvůj první turnaj za motogang Jinej Level a jaký si z něj měl pocit?
Na první turnaj si už nevzpomínám, ale prakticky všechny turnaje byly víc než dobré.
Na výroční schůzi gangu si byl zvolen klubovým řidičem. Co tato práce obnáší a jak ji vnímáš?
Ješte jednou bych rád všem poděkoval za zvolení. Obnáší to řídit dodávku nebo auto do dalekého Trdošína a v něm vést náklad opilých a zhulených kreténů, kteří mají za úkol všude vystupovat a jakýmkoliv způsobem nasrat řidiče tedy mě.
Máš nějaké veselé příhody z cesty na minulý TS Cup?
Ne, žádné veselé nemám. Jen se mi vybavuje obličej Jiřího Pazderky, který drží láhev vodky a říká: "Bobane sorry, řidiš ty".
Co považuješ za největší přednosti gangu?
Za největší přednost našeho gangu považuju schopnost překonat ve spotřebě vodky cestou do Tvrdošína i spotřebu dodávky.
Má podle tebe gang Jinej Level na to, aby vyhrál nějaký turnaj?
Myslím že na to máme každý rok, bohužel každý turnaj má své nástrahy a zaleží pouze na nás jak se s těmito nástrahami popereme.
Jak hodnotíš loňskou turnajovou sezónu?
Na výsledky jednotlivých zápasů si moc nevzpomínám, ale můžu říci, že turnaje se vyvedly. Obzvlášt ten v Rožnově, kde jsme sahali po medaili.
Měl si někdy nabídku, aby si hrál za jiný turnajový tým?
Nabídka od šmatláků z Pervytýmu se nedá počítat, takže zbývá pouze tým Mastermelouni, jejichž manažer mi nabídl kontrakt na finále turnaje Vysokých škol.
Doneslo se mi, že máš hodně rád pizzu. Jaká je tvoje nejoblíbenější?
Vždy Velká.
V kuloárech se povídá, že rozjíždíš zajímavý business. Můžeš o něm čtenářům něco prozradit?
Bohužel němůžu. Jediné co můžu, je prozdradit faninkám, že si vždy udělám čas na letní turnaje s motogangem Jinej Level.
Co se ti vybaví když se řeknou slova Laguna, dodávka a motorka?
Jaká Laguna? Banda vožralejch zm*dů, Macálka :D
V pořadí již pátý rozhovor vám přináší věstník našeho gangu. Tentokrát byl vyzpovídán Jaroslav Dlabač, jeden ze členů z tzv. Original Five, tedy člen, který se zúčastnil historicky prvního turnaje za Jinej Level a za gang nastupuje dodnes.
Ahoj Jardo, prozraď čtenářům, jak dlouho hraješ florbal a kdo tě k florbalu přivedl?
Ahoj, zdravím všechny fanoušky našeho gangu. Florbal hraju cca od svých 10 let. K florbalu mě přivedla paní vychovatelka (jméno neznám) na ZŠ Za Rybníkem, která ve mně odhalila můj talent.
Stále nastupuješ za třebíčský tým Snipers, ale vím o tobě, že jsi hrál pár zápasů za prvoligový Hattrick Brno. Jak ses do Brna dostal a přineslo to něco pro tvoji kariéru?
Do Brna jsem se dostal přes bývalého trenéra Snipers Petra Klimeše ml., který tehdy dělal zároveň i asistenta v hattricku a jelikož tehdy měl hattrick velkou marodku, tak se obrátil na mě. Hrát 1. ligu byla určitě dobrá zkušenost a doufám, že jsem ji nehrál naposledy.
Navštěvuješ i tréninky teď již extraligového celku Sokol Královské Vinohrady. Co považuješ za největší rozdíl oproti tréninkům v Třebíči?
Asi všechno. :-D Kvalita hráčů, kvalita tréninků, disciplína, náplň tréninků, to všechno je na úplně jiným levelu.
Tvoji největší zbraní jsou přesně umístěné a nepříliš rychlé střely, se kterými si téměř žádný brankář nedokáže poradit. Jak si to vysvětluješ?
Tajný grif na svoje pumpy si nechám pro sebe. Jen „Hašek“ z týmu RUM.sk na ně zná recept.
Patříš do tzv. Original Five, jak vzpomínáš na svůj první turnaj s gangem v Tvrdošíně?
Snad nikdy jsem nezažil lepší turnaj. Nahý člen gangu v kuchyni, vyřazení od týmu, kterému jsem se smál, jak jsou trapní a Láďa v popelnici. Na to se prostě nezapomíná.
Od té doby si TS Cup ani jednou nevynechal, ovšem na jiné výjezdy s gangem nejezdíš. Proč?
Jeden faktor jsou určitě finance, které nejsou nekonečné a druhým to, že si v létě chci od florbalu vždy trochu odpočinout.
Jaké máš plány pro letošní turnajovou sezónu? Plánuješ jet s gangem i na jiný turnaj než jen do Tvrdošína?
Letos je to špatné. Mám strach, že budu muset vynechat i oblíbený TS cup, protože dva dny po turnaji mám zkoušku ve škole. V současné době tedy řeším pouze to, abych zvládl jet na TS cup. V příští sezoně, ale plánuju jet i na další turnaje.
Který ročník TS Cupu považuješ za nejlepší?
Jednoznačně první, kvůli kudrnatému faktoru.
Každý kdo tě zná, ví, že patříš také společně s šéfem gangu Bumlem k bodyguardům gangu. Už si musel někdy řešit nějakou vážnější rozmíšku?
Zatím ne, máme s Bumlem dohodu, že on řeší ty drobné problémy, a až když jde do tuhého, tak jdu do akce já a moje dvě kladiva.
Jak hodnotíš letošní sezónu Snipers? Budeš hrát za svůj mateřský klub i v příštím roce?
Velká bída. To je zapeklitá otázka.nNechci hrát ligu, kterou budou Snipers hrát příští rok, ale nechci opouštět kolektiv, takže nejspíš ještě rok vydržím, a když se nepodaří vybojovat Národní ligu tak zamířím jinam.
Co se ti vybaví, když se řeknou tyto slova: Motorka, Miriam, kreatin, bench?
Gang, Tvrdošín, bláto, bída.
Jako první z bránkářů gangu přichází na paškál vůbec první brankář gangu a jeden z nejstarších gangsterů Martin Tkaný alias Macho.
Ahoj Martine, patříš mezi nejstarší gangstery z Jinýho levelu, proto se zeptám. Jak dlouho již hraješ florbal a kde si začínal a proč zrovna v bráně?
Ahoj, zdravím všechny fandy našeho skvělého gangu. Florbal hraji už více než deset let. Začínal jsem na ZŠ Benešova v Třebíči v družině. Ovšem první tréninky jsem absolvoval jako obránce. Jenže co čert nechtěl, při jednom z excelentních obranných zákroků jsem si zlomil hůl a nechtělo se mi kupovat novou a do branky se nikdo nehrnul tak sem oblíkl tepláky, mikinu a šel jsem chytat. Vzpomínám si, že tenkrát ještě bez masky, takže to občas docela bolelo. Potom jsem začal navštěvovat kroužek florbalu, který vedl David Kuthan st., který to měl často těžké, když musel v sobotu v osm ráno do školy vylitej jak váza, abychom si mohli zahrát. V prváku na střední jsem vyzkoušel trénink, tenkrát nejlepšího týmu v Třebíči, místního Spartaku a začal jsem hrát tam. Asi po roce jsem viděl větší perspektivu v konkurenčním klubu Snipers, kde bylo možnost hrát i za juniory. A právě svoji poslední sezónu v juniorce, kde jsem hrál pod vedením gangstera Jakuba Kočího, řadím mezi to nejlepší, co jsem na klubové scéně zažil.
Letošní úvodní turnaj v Dačicích si vynechal, i přestože jinak objíždíš turnaje pravidelně. Proč?
Byl jsem rozhodnutý už asi dva měsíce dopředu, že turnaj v Dačicích vynechám, ale situace začala být kritická, protože manažer neměl jiného gólmana. Gang bych samozřejmě nepotopil, a kdyby nebylo na výběr, jel bych a potopil bych ho až svým výkonem na hřišti v Dačicích. A důvod mé neúčasti? Ničím mě ten turnaj neláká a je to relativně blízko Třebíče. Na motorce jezdím raději na delší cesty.
Řekni tři nejlepší okamžiky, které jsi zažil s motorkáři. Ať již na turnajích nebo mimo ně.
Těžko říct. Na každém turnaji se našlo tolik skvělých momentů, že je těžké vybrat tři. Nedokážu říct, kterej je top, ale určitě si vždycky budu pamatovat loňskou cestu do Tvrdošína a celý ten den, který byl asi nejvtipnější, co sem asi kdy zažil. Pak si budu pamatovat Open Game 2013 a náš návrat z hospody u haly v Bohunicích, kde jsme na plácku uviděli partu nadějných fotbalistů a uštědřili jsme jim sportovní i životní lekci. Hlavně MILF hunter Johny by o tom mohl povídat. A jako třetí moment bych asi vyzdvihl loňský tým building na miss pláž, ze kterého si moc nepamatuju, ale podle článku to byla paráda, i když tam vznikla i jedna nepravdivá historka.
Letos nás čeká nabitá sezóna. Na konci, kterého turnaje si myslíš, že budeme stát nejvejš? (Rozhovor probíhal ještě před účastí gangu v Dačicích)
Rozhodně velkou šanci uspět máme na konci května v Kralupech, protože přihlášené týmy nám hrají vesměs do karet. V Tvrdošíně musíme zlomit prokletí čtvrtfinále, ale organizátoři jakoby věděli, že skládáme silnou sestavu a nachystali na nás past v podobě turnajové akce konané v sobotu, takže to nevidím moc dobře. Pokud do Rožnova pojede stejná sestava jako loni doplněná o Johnyho, tak určitě máme na to zopakovat loňské umístění. A pevně věřím, že pojedeme na turnaj do Ostravy, kde se v souboji týmů na Stodolní umístíme na bedně.
Který zápas za Jinej Level se ti nejvíce povedl a naopak, kdy i ty sám víš, že si chytal nejhůř?
Nevím, který se mi nejvíc povedl. Snad možná výhra v Tvrdošíně nad místními „bohy“ z Nižné 5:2. A možná, že i loňská výhra nad chytrolíny z Vypee. Asi nejhorší výkon jsem podal na prvním ročníku TS Cupu, kdy jsme hráli za amatéry. Tam jsme nakonec brali bronz, ale rozhodně jsme měli na víc a já jsem týmu moc nepomohl.
Proč myslíš, že Open game, ač velký turnaj, nemá u motorkářů velkou oblibu?
Největší problém vidím v tom, že se na Open Game sestava vždy skládá na poslední chvíli a také v tom, že je tam mnohem větší konkurence než na ostatních turnajích, proto je tak těžké uspět. Některé celky to berou opravdu vážně, což se naštěstí nedá říct o našem gangu, který preferuje rabování v non-stopu.
Jaký nejkurióznější gól si za svoji karieru dostal?
Když pominu, že mi na tréninku dá gól i zakladatel gangu Roman, kdo zná jeho střelu, ví jaká je to potupa tak samozřejmě nemůžu jinak než napsat vlastní gól, který jsem si do branky hodil sám, když jsem chtěl dávat pro mě netradiční „výhoz“ za bránu, kde stál spoluhráč Kuba Málek. Naštěstí to bylo v zápase proti Přibyslavi, kde jsme vedli v tu dobu asi milion jedna, takže to tak nevadilo.
Všiml sem si, ze v sezóně moc nechytáš. Jezdíš pak na turnaje bez zápasového zatížení. Není to škoda?
Do letošní sezóny jsem šel s tím, že si zachytám alespoň polovinu zápasů. Jenže po nadílce od Spartaku mě to přestalo bavit. Ani tréninky nebyly, co bývaly, hlavně kvůli odchodu nebo zranění důležitých hráčů. Ono, když v sestavě jsou jména jako Střelec, Mandát, Pysk, tak není moc důvodu k radosti. Ovšem co se týče turnajů a zápasového vytížení mi to nepřijde nijak důležité, protože si nevybavuju zápas, do kterého jsem šel já nebo i ostatní gangsteři střízliví. Ještě nejsem rozhodnutej, jestli pokračovat s florbalem i příští rok nebo zůstat pouze členem gangu a jezdit na letní turnajové radovánky.
Máš nějakého oblíbeného soupeře na TS Cupu? Nějakého, kterého si vyloženě přeješ, abychom ho dostali do skupiny?
Těžká otázka. Pár týmů si pamatuji např. RUM.sk , kterýmu se celej tým vysmíval, a nakonec to moc nedopadlo. A pak ještě samozřejmě Klofovu sebranku, která nás dvakrát vyřadila stylem: „Vůbec jsme nepili, a proto jedeme v osm ráno na halu autama“. Ale jméno soupeře, kterého bysme smázli rozdílem třídy (i když jich bylo hodně) si nepamatuji. Tak, že bych si vyloženě přál nějakého soupeře do skupiny, to ne.
Co se ti vybaví, když se řekne: Šlouf, Vinco, vodka?
Nejlepší nájezdy jezdí Procházka. Méně vody více másla, pan kuchař. Pití, které se hodí pro každou příležitost.
Tentokrát tu máme rozhovor s hráčem, který se hned na svém prvním turnaji za gang nesmazatelně zapsal do kroniky Jiný Levelu svým cirkusovým kouskem u okna v Tvrdošíně. Tím hráčem je útočník prvoligového Hattricku Brno Lukáš Macálka.
Ahoj Lukáši, začnu již klasickou otázkou. Kdy a kde jsi začínal s florbalem?
S florbalem jsem začínal jako malej capart ve svém rodném městě Jemnici, tehdy ještě pod záštitou místního DDM. Bude to už nějakej pátek, řekl bych tak rok 1999, možná 2000.
Jak jste brali v Jemobu souboje s Třebíčí? Bylo to pro vás derby nebo normální zápas, který jste často vyhráli?
S Třebíčí – ať už se Spartakem, nebo potom se Snipers to byl vždycky zápas o víc než tři body, takový to regionální derby. Ze začátku nás Spartak porážel, ale postupem času jsme už jim nedávali šanci. Sniperům jsme ji za mýho působení v JeMoBu šanci nedali nikdy :D
Teď již pojďme k otázkám, které se budou týkat tvého působení v gangu.
Zajímavostí je, že si se s gangem vypravil hned do nejvzdálenějšího místa, kam gang jezdí rabovat a to do slovenského Tvrdošína. Jak tě napadlo kontaktovat gang? A co jsi od turnaje očekával v době, když jsi v Brně nastupoval do dodávky, kde jsi polovinu gangsteru neznal?
Překvapivě oslovil gang mě. Tenkrát mi psal Štěpa, že jedou na Slovensko na nějakej turnaj, že jestli nechci taky, že tam budou samí dobří hráči, spousta pěknejch holek a že jich bude málo a hodně si zahraju. Ví jak na mě chlapec, to se musí nechat. No, a protože většinu kluků co jeli jsem znal, nemusel jsem se dvakrát rozhodovat a na nabídku kývnul. No, a když jsem viděl tu bandu v autě, chtěl jsem se domů vrátit hlavně živej, zdravej a nesnězenej Bobanem.
Splnil nakonec turnaj tvé očekávání?
Jel jsem si tam rozšířit svoje obzory, takže splnil. Škoda jen že nebyla placka, ale tenkrát mi bylo tak blbě, že mi to bylo docela jedno.
Žádný z účastníků nikdy nezapomene na tvoje zvracení z okna, které Roman podpořil kvalitním „hudebním“ podkresem. Prozraď fanouškům gangu, zda šlo o spontánní akci nebo si ji plánoval dlouho dopředu, aby si zapadl do gangu?
Ten večer všichni vyprávěli spoustu vtipnejch historek o sobě a svejch kámoších, tak jsem si řekl, že by bylo fajn, kdybych měl taky jednu. Ne teď vážně. Nějak mi nesedly párky, co byly k večeři ;)
V současné době se považuješ více za hráče Jinýho Levelu nebo Pervytýmu?
PeRvYtYm už je asi historií, takže jsem plně oddán motogangu.
V Dačicích si skvělým výkonem rozhodl čtvrtfinále. Byl to tvůj nejlepší zápas na letních turnajích? (tedy nejen za gang)
Bodově asi ano. Herně mám jen samý dobrý výkony, jinak bych tu nehrál. Ale co se týče formy po celej turnaj tak asi nepřekonám Slovak Open, na kterým jsme s Ulínama skončili až ve finále a já se dostal do ALL STAR TEAMu turnaje.
Můžou se na tebe těšit fanynky v Rožnově i na diskotéce nebo obsadíš svůj oblíbený Red Bull stánek před diskotékou?
Posledně to tam bylo docela fajn, ještě si to musím nechat projít hlavou a uvidím až na místě ;)
Gang plánuje vyrabovat nechvalně známou Stodolní v Ostravě. Budeš se tohoto nebezpečného počínání účastnit?
Na Stodolní jsem jednou byl a bylo to tam děsná nuda, takže tenhle turnaj asi nejspíš vynechám a budu se soustředit na rožnovské City (nebo jak se to tam jmenuje).
Přiřaď jména gangsterů k těmto popisům: nejlepší hráč gangu, vtipálek gangu, píchač gangu.
Já,já,já. (mladej Štěpa, starej Štěpa, Roman)
Dnes vám přinášíme rozhovor s hráčem, který patří k nejstarším v gangu a svým vzorným chováním jde příkladem ostatním členům. Jeho nejoblíbenější místo na hřišti je v rohu za brankou. Jak už možná podle popisu tušíte jedná se o staršího z bratrské dvojice Štěpánků, Petra.
Ahoj Petře, vítám tě při rozhovoru pro náš věstník, který nabízí pohled do života členů gangu. Vím o tobě, že jsi býval nadějným mladým hokejistou. Kdy a proč si s hokejem přestal?
Když mi přelámali obě ruce a ještě mi hrálo v neprospěch, že sem nebyl v té době taková hrana jako teď.
Byl pro tebe florbal, po ukončení hokejové kariéry, jasnou volbou? Nebo si se zkoušel uplatnit ve více sportech?
Při studiu na základní škole jsem závodně zpíval v hudebním týmu „Dráček“, kde, ale o moje služby neprojevili zájem. Pamatuju si, že mě holka, kvůli které jsem do toho dementního kroužku chodil, nechala, protože jsem jediný neměl sólo. Tak zbyl hokejbal a florbal. Hokejbalové hřiště je až na Polance a to bych byl kretén, kdybych si vybral tento sport a chodil tak daleko.
Kdo tě přivedl do Snipers? Pamatuješ si třeba na první florbalový trénink?
Kamarád ze třídy mi to domluvil. Tak jsem to šel zkusit na Kopce. Stál jsem půl hodiny u zadních prosklených dveří s hokejkou před rypákem, aby věděli, že mám zájem. Zvolil jsem tento postup, protože jsem se nechtěl vtírat. Netrvalo dlouho a vyběhl týpek s čelenkou a se slovy a povídá mi: „Valdo, pojď hrát s náma“ a bylo to. :D
Jaký byl přechod z hokeje na florbal? Na jakou věc sis musel nejvíce zvykat?
Kluci na florbale si moc nenosili na tréninky vlastní pití, tak sem neměl moc z čeho pít. Velký rozdíl neznalým prozradím, že byly i brusle, jinými slovy pěkně blbá otázka a doufám, že tato odpověď neprojde cenzurou. :D
Na jakou sezonu ve Snipers nejvíce vzpomínáš? Která byla tvoje nepovedenější?
Jednoznačně nováčkovská v druhý lize, kde jsme jako nováček neměli daleko k postupu do první ligy. Podle mého názoru to bylo hlavně tím, že jsme si mohli dělat co, jsme chtěli a nikdo nás nebuzeroval a nesvazoval zbytečnou taktikou.
Poslední sezónu jsi nedohrál kvůli zranění kotníku. Plánuješ hrát v příští sezóně hrát stále za Snipers Třebíč a pomoci tak týmu dostat se opět do ligy kam patří?
Jsem vlastenec. Já kromě Spartaku Třebíč a Jemobu, nikde jinde nehrál, takže se s klukama příští sezónu pokusíme dostat do té nové ligy.
Kdo tě přivedl do motogangu Jinej Level? A jaký byl tvůj první turnaj?
Jsem se přivedl sám. První turnaj za motogang byl TS Cup na který jsem jel v autě společně s MILF hutnerem Johnym a pamatuju si, že jsme to vzali oklikou a nechybělo moc a jedna neznalá stopařka skončila v našem autě.
Na rozdíl od tvého bratra si turnaj v Tvrdošíně dvakrát vynechal. Co tě k tomu vedlo?
Jelikož jsem multitalentovaný „čávo“ a inteligence je moje druhé jméno, tak jsem první ročník vynechal z důvodu zkoušky ve škole. Po druhé jsem turnaj vynechal, protože se mi to křížilo s akademičkama a UFL, kde jsem měl pozici manažera, trenéra, střelce a kustoda. Takže tam jsem chybět nemohl.
Co je podle tebe největší problém gangu při turnaji v Tvrdošíně, že není schopen přejít přes brány čtvrtfinále?
Asi soupeř.
Který turnaj se ti v loňské letní sezóně herně nejvíce povedl?
Loni žádnej, byla to bída. Nejvíce se mi asi povedlo republikové finále akademických her, do kterého jsme se nedostali, takže sem ani nic nezkazil.
Řekni fandům tři největší zážitky, které jsi zažil s gangem a které si budeš ještě dlouho pamatovat.
TS Cup druhý ročník, protože žena v gangu, to je jako sůl ve zmrzlině. Neobvyklá věc.
Open game 2013, kdy jsme Johnym, Machem a Romanem rozdávali dětem rady do života. Roman přišel za 8-letým chlapcem, který křičel na svou vrstevnici: Na holky se nekřičí, za pár let za nima budeš dolejzat jako teď my.“ :D
Návštěva diskotéky
Mersey při příležitosti turnaje Open Game.
Loni v Rožnově si zkusil i prestižní soutěž shot and save, kde jsi měl společně s Petrem Pokorným dva matchbally proti nejslabší dvojici soutěže Jendřišák-Binder. Plánuješ letos opět vytvořit stejnou dvojici a pokusit se o nápravu?
Jestli mně pan Pokorný opět nepotopí, tak mile rád.
Letos začal gang sezónu nad očekávání výborně, když jsme vyhráli turnaj v Dačicích. Myslíš, že je gang schopen na vítězství navázat na dalších turnajích? A na kterém turnaji má podle tebe gang největší šanci uspět?
Ne, byla to naše poslední trofej. No, kde může gang uspět: Asi pokud se zúčastníme tradičního turnaje ve Starči, za podmínky, že organizátor zapomene pozvat další soupeře.
Prozraď fanynkám, na kterém turnaji tě letos můžou vidět a pořídit si s tebou fotografii nebo získat autogram.
Na Novodvorské 1044. Hráváme většinou večer, kdy už naši spí.
Co se ti vybaví, když se řeknou tyto slova: logopedie, LOL a WOW.
Prohra, dokonalost, životní styl.
Tentokrát gangu poskytl vítěz ankety "osobnost, která se vrací" a jeden z nejstarších členů gangu Jan Janíček.
Ahoj Honzo, vítám tě u rozhovoru pro věstník našeho gangu.
Patříš mezi zakládající členy Snipers Třebíč, tedy z klubu, za který hraje většina gangu. Můžeš vzpomenout na svoje začátky v klubu, a kdo ti řekl, že v Třebíči vznikne nový klub?
Ahoj, tenkrát se rozpustil mládežnický tým Vodníci, já byl bez angažmá a čekal jsem na nějaké laso. To přišlo od jednoho kamaráda, který se mi zmínil o tom, že na brigádě poznal kluka, který v Třebíči zakládá nový florbalový klub. No a letos tomu bude deset let.
Můžeš čtenářům prozradit nějakou veselou příhodu z historicky první sezóny Snipers?
Je to už dlouho, ale když se nedařilo výsledkově, byli určení hráči, kteří měli tým probudit. V první sezóně se moc nedařilo. Takže nebývalo výjimkou, že pár hráčů od nás dostalo ČK za napadení. Když ani to ty zbylé nenakoplo, neváhal tým nabudit k lepší hře i trenér, který občas chytil rozhodčího do kravaty. Taky si pamatuju, že jsme párkrát (slovy trenéra) „zkoušeli soupeře zaskočit“ tím, že hráči, kteří dávali góly, nastupovali do zápasu až za stavu 0:6. Nikdy jsme tímhle soupeře samozřejmě nepřechytračili.
Se svými výkony jsi měl jistě možnost přestoupit do jiného, lepšího klubu, proč si této možnosti nevyužil?
Akorát první rok byla možnost okusit atmosféru v té době výborného OA Třebíč, jenže se toho nějak dohmátl tehdejší trenér a počíhal si na mě v nářaďovně, kde mi vyjádřil moji nepostradatelnost, a já zůstalJ. Od té doby mě nenapadlo někam jít, navíc ve Sniperech se utvořila dobrá parta a začalo se dařit i herně, tak nebyl důvod.
Kterou sezónu za Snipers považuješ za nejlepší?
Výsledkově období postupu z 3. do 2. ligy, kdy jsme v součtu asi rok a půl neprohráli. Co se hry a kolektivu týče, nejlepší byla první sezóna ve druhé lize.
Před dvěma lety si se velice nepříjemně zranil a od té doby si nenastoupil k ligovému či neligovému zápasu. Chyběl ti florbal?
První rok docela dost. Zvlášť když jsem viděl, že se výsledkově nedaří a tým bojoval o udržení, tak jsem chtěl pomoct. Pak to nějak ochablo, ale motivaci na letní turnaje jsem neztratil nikdy.
Jaké máš plány pro další sezónu? Budeš stále nastupovat za Snipers Třebíč a pomůžeš tak svému klubu zpátky do ligy kam patří?
To je otázka. Je tam spousta proměnných, uvidíme na podzim…
Tuhle sobotu naskočíš po dlouhé pauze na dalším turnaji, kterého se gang zúčastní. Jaké v tobě převládají pocity? Těšíš se?
Předně jsem rád, že mi po takové době přišla od gangu nominaceJ. Jinak se samozřejmě těším. Pauza byla dlouhá a chci se dostat do formy na vrcholy letní sezóny. Taky jsou tam nějaká očekávání, jestli budu gangu po večerech stačit.
Jaký byl tvůj první turnaj za gang, kterého si se zúčastnil?
Tuším, že TS Cup 2011
Loňského Open game si se zúčastnil jako trenér gangu. Z tohoto turnaj koluje historka, že se ti při hraní fotbálku stalo nepříjemné zranění. Je to pravda? Jak se to přesně stalo?
Je pochopitelné, že po vyřazení z Open game si gang potřeboval pohladit ego. Zároveň víkend nechtěl končit prohrou. Takže klasicky po pár pivech na kuráž vyzval na souboj ve fotbale partu místních kluků kolem osmi let. A jelikož jsem v té době nemohl běhat, tak jsem šel hájit čest a slávu gangu do brány, kde jsem si připadal v bezpečí. První střelou mi ovšem jedno z malých dětí vykloubilo palec. Pro nenechavce, gól nedal.
Letos se opět zúčastníš TS cupu na Slovensku. Jaký máš názor na Slováky?
Není tajemstvím, že sdílím bydlení s jedním ze členů gangu. Musím říct, že ten trpí vůči Slovákům záští, která se navíc v těchto dnech v době vrcholícího MS v hokeji neustále stupňuje, v čemž si často notujeme. Ale vím, že v gangu také hostoval jeden slovenský prvek – žilinský Vinco, a vždycky se těším, s jakou novou poměrovou složkou ingrediencí uvaří Dobrý hostinec.
Mezi gangstery se ti přezdívá milf hunter. Jak sis takovou přezdívku zasloužil a co přesně to znamená?
Asi za to vděčím svému kladnému vztahu k dámám :D, ale neviděl bych v tom nic mimořádného, vím, že většina gangu se po setmění zabývá „huntingem“. Někdo se zaměřuje více na lolity, další na mrtvolky a pak je skupinka milfařů.
Kolik bylo nejstaršímu úlovku?
Do tak osobní roviny to nikdy nezašlo.
Co tě napadne, když se řekne: Júlia, palec, mcbp?
Tvrdošín, čin-čong, Stiflerova máma
Dalším ze členů gangu, který se dostal ke zpovědi momentálně působí ve vedlejší "dílně", i když pár sezón si odkroutil i za matěřský klub našeho gangu. Tím mužem je útočník Jakub Holas.
Ahoj Kubo, vítám tě u rozhovoru pro věstník gangu.
Na úvod začneme klasickou otázkou. Kdy jsi začal hrát florbal a kdo tě k němu přivedl?
Zdravím všechny fanoušky. Začal jsem na základní škole a hraju od 13-ti let. K florbalu jsem se přivedl "sám" přes školní družinu a pak jsem hrával za oddíl tzv. Vodníků jako mladší žák. Běhat a držet hokejku v ruce, to bylo vždycky něco pro mě, musím si prostě hrát.
Máš nějaké zápasy, které ti z té doby utkvěly v paměti?
V paměti mi určitě utkvěl zápas proti DDM Jemnice, což byl v té době náš velký rival. Jeden z nejmenovaných soupeřů, současně mých kamarádů, tenkrát ve finálovém zápase zlomil jednu hůl, další tři vystřídal, bylo mu to prd platný a nedokázal unést porážku. Tenhle zážitek se mnou sdílel i znovu-hrající MILF Hunter Johny. Šlo o naši první zlatou placku z dětství.
V Třebíči jsou „od nepaměti“ dva florbalové kluby. O tobě je známo, že jsi začínal ve Spartaku, poté jsi šel zkusit štěstí do Snipers a teď opět hájíš barvy Spartaku. Je to docela neobvyklé. Můžeš čtenářům prozradit, proč si odešel ze Spartaku do Snipers a proč si se tam opět vrátil?
Ve Spartaku jsem začínal z toho důvodu, že to byl první florbalový klub v Třebíči. Postupem času ale odešel náš tehdejší trenér K. Byrtus a spousta vynikajících hráčů, což mě dovedlo k myšlence zkusit hrát někde jinde. Jelikož jsem nechtěl nikam dojíždět, přijal jsem nabídku hrát za druhý místní klub - Snipers, kde byla vize postupu a to pro mě bylo samozřejmě novou motivací a výzvou. To se nakonec uskutečnilo a ve Snipers jsem zažil dvě krásné sezóny. Poté ale přišly jisté změny, které se neslučovaly s mými názory, což bylo příčinou ztráty mého zájmu nadále působit v tomto týmu. Po roce, kdy jsem nehrál žádnou ligovou soutěž a florbal mi chyběl, jsem se vrátil do mateřského klubu, ve kterém se ve svém věku snažím jen udržovat kvalitní figuru.
Jak si se dostal do gangu?
Kluci mě oslovili, jestli nechci jet na TS Cup do Tvrdošína a jestli nemám auto :D Jelikož se jednalo o kluky ze zdravého jádra Snipers, neodmítl jsem a této situace využil, za což jsem nesmírně vděčný :D
Pamatuješ si na svůj první turnaj za gang?
Jak jsem zmínil, šlo právě o TS Cup, kde jsme měli velké ambice tento místní turnaj vyhrát. Sestava byla víc než slibná, což potvrdily výsledky ve skupině. Jenže co se nestalo. Nástrahy místních diskoték a akce typu vodka se semtexem za éčko rozprášila veškeré naděje na vítězství. Ruce se mi klepaly tak, že jsem nebyl schopný ani pořádně nahrát, natož rozeznat své spoluhráče. Myslím, že většina z týmu si počínala naprosto stejně a proto jsme vypadli hned brzy ráno následujícího dne, kde jsme konečně ukázali svou pravou tvář.
Jakou nejlepší mimo turnajovou aktivitu si s gangem zažil?
Každý sraz s gangem na Laguně i kdekoliv jinde je pro mě nezapomenutelný. Protože motorkáři jedou ... jeď, jeď, jeď !
Gang do letošní sezóny vykročil přímo neuvěřitelně, když na prvních dvou turnajích bral zlato a stříbro. Byl si u obou těchto úspěchů. Co si myslíš, že je příčinou těchto úspěchů? Dobrá zimní příprava, kvalitní příprava před zápasem a podrobné probírání taktiky před zápasem nebo něco úplně jiného?
Sám jsem z úspěchů velmi překvapený a samozřejmě nadšený, ale netuším, kde se skrývá to pravé tajemství úspěchu. V prvním případě, kdy jsme brali zlato, se pravděpodobně nenašlo tolik nástrah jako na jiných turnajích. Myslím, že jsme hráli opravdu výborně a tahali za jeden provaz. Na druhém turnaji jsme po dlouhé noční procházce mohli být vděční za kvalitní a dlouhý odpočinek k regeneraci do finálového dne. Vyslovil bych snad jen jednu myšlenku - náš tým můžeme porazit jen my sami.
Je schopen gang navázat na takové úspěchy i na dalších turnajích?
Nic jiného si nepřeju a pevně věřím, že přes všechny nástrahy, které na gang čekají, dosáhneme dalších úspěchů. Motorkáři totiž ještě neřekli poslední slovo.
Jaké další turnaje plánuješ s gangem letos ještě obrazit?
Vynechávám pouze letošní TS Cup jinak se chystám na všechny turnaje, které gang poctí svou návštěvou. Takže mě můžete vidět v akci téměř po celý rok.
Protože čtenáři mají rádi bulvár tak víme, že tvá současná přítelkyně je taky florbalovou hráčkou. Probíráte spolu taktiku na zápasy nebo vyměňujete si rady jak hrát?
Samozřejmě, že se navzájem podporujeme. Momentálně to mám ale o něco snazší, protože moje alfasamice má tzv. florbalovou přestávku kvůli studiu na vysoké škole, kde studuje hned dva obory naráz. O gangu si občas myslí své a považuje nás za bandu opilých synků, kteří se motají po hřišti jako vítr v bedně. Proto bych jí chtěl vzkázat prostřednictvím vašeho bulváru, vidíš zlati, placky jsou doma :) Mimochodem nás můžete vidět oba dva v akci (né teda na jednom hřišti) na letošním ročníku Hornets cupu :)
Na závěr přichází obligátní otázka, co se ti vybaví, když se řeknou tyto slova: lucky, login, laguna.
Minulost, démon, alkoholový stánek.
Po týdenní pauze, způsobené účastí gangu na tradičním turnaji v Tvrdošíně, Vám přinášíme další ze série rozhovorů se členy gangu. Tentokrát byl vyzpovídán nejmladší člen gangu Lukáš Mátl.
Tradiční otázka na úvod. V kolika letech a jak si se dostal k florbalu?
K florbalu jsem se dostal ve školní družině a následně jsem se dostal k letáku OA Třebíč, když vytvářeli první mládežnický florbalový tým v Třebíči.
Hrál si i nějaký jiný sport než florbal?
Nikdy jsem závadně jiný sport nedělal, florbalem jsem žil od útlého školního věku.
Jak vzpomínáš na své působení v třebíčských Snipers?
Jednoznačně pozitivně. Do Snipers jsem šel na střídavý start už jako dorostenec, protože jsem si chtěl vyzkoušet 1. dorosteneckou ligu, v té době mě za to v OA neměli moc rádi, ale za necelý půl rok se oba týmy spojily, takže to pro mě byla i výhoda protože už jsem se s klukama znal. Nejlepší vzpomínky mám asi na první rok v chlapské soutěži, myslím, že i jako „zobák“ jsem dostával hodně prostoru a chlapi mě respektovali a já jsem si udělal v týmu mnoho skvělých kamarádů.
Ze Snipers si zamířil do Mladé Boleslavy. Jak hodnotíš své dosavadní působení v tomto ambiciózním celku? A budeš v „Bolce“ pokračovat i v letošní sezoně?
V Bolce je to fajn. Jen je „škoda“, že je tu tolik skvělých hráčů, protože místo pro mě je zatím bohužel pouze na lavičce. Uvidíme, jak to dopadne. Já doufám, že budu v „A“ týmu pokračovat.
V jednom z televizních utkání si byl vyhlášen hráčem utkání (extrahero). Jak na tento zápas vzpomínáš?
Byl to trapas, do zapasu s Tatranem jsem ani nenastoupil :D. V kabině si ze mě dělali srandu ještě další měsíc. A co se týče zápasu… prohrát TV utkání, když jsme vedli 7:3, to nebyla žádná hitparáda.
Teď už pojďme na otázky kolem gangu. Jsi nejmladší člen gangu, takže se nabízí otázka, jak si se dostal mezi partu ostřílených motorkářů?
To by mě taky zajímalo :D Řekl bych, že se jim zamlouvalo, jak to umím s florbalkou a vodkou – tak mě draftovali :D
Jaký byl tvůj první turnaj a jaké z něho máš vzpomínky?
Můj první turnaj v barvách Jinýho Levelu byl TS CUP 2012 a vzpomínky: Vodka. Dinosaurův humor. Chalani s motýlčekmi. 18:3. „Budeme pít dřív, ať s pitím dřív skončíme. Vodka + Redbull = €uro. Klof. Cesta domů.
V letošní sezóně gang sbírá jeden úspěch za druhým. Překvapil tě vstup gangu do sezóny nebo si něco podobného očekával?
Samozřejmě je to překvapení, ale o to jsou ty výhry sladší. Myslím si, že hrajeme překvapivě hezký a chytrý florbal. Prostě JINEJ LEVEL.
Na zatím posledním letošním turnaji v Tvrdošíně skončil gang na druhém místě. Což se dá označit jako historický úspěch. V čem byl podle tebe klíč letošního úspěchu, na který gang čekal čtyři roky?
Podle mě v tom, že všichni toužili konečně v Tvrdošíně uspět. Další klíčem k úspěchu byla špatná florbalová party a ještě horší taxi služba. Jako poslední bych zmínil fakt, že naštěstí Vermon nevystřílel ráno všechny náboje :D
Plánuješ v letošní sezoně obrazit s gangem ještě nějaký turnaj?
Rád bych :)
Na závěr tradiční otázka. Co se ti vybaví, když se řeknou tyto slova: lavička, Niklová, motorka.
Bolka. Trapas. Dodávka.
Pouze dva měsíce trvalo Jakubovi poslat odpovědi na otázky. Za tento výkon mu celý gang gratuluje a děkuje. Příště to snad nebude trvat tak dlouho.
Ahoj Jakube, vítám tě u rozhovoru pro věstník našeho gangu.
Vím o tobě, že si začínal jako velice nadějný hokejista, který mohl rozšířit již tam úspěšnou řádku třebíčských odchovanců. Z jakého důvodu si skončil s hokejem?
Zdravím všechny příznivce a především fanynky našeho gangu. A teď k věci. Víš, že ani teď sám nevím. Jako vždy u takovejch věcí se toho sešlo víc. Největším důvodem asi je, že kariéra hokejový hvězdy není nic pro mě a ty hromady peněz a slávy by mě určitě zkazily.
Po hokeji byl florbal jasnou volbou nebo si přemýšlel „rozjet“ kariéru v jiném sportu?
Já už vlastně ani o žádný sportovní kariéře neuvažoval. Florbal jsem chtěl začít hrát ještě když jsem hrál hokej, ale v nejmenovaném klubu TJ OA Třebíč mě a mýho kámoše Peťu Štěpu Štěpánka odmítli, protože jsme ještě neměli občanku a navíc, že na áčko bychom neměli, v béčku jich je hodně a o céčko jsme zase nestáli my. Dost mě to vzalo, ale pak, v prváku na lyžařským výcvikovým zájezdu, mi Štěpa řekl: „Nebreč kundo, je tady ještě jedna dobrá parta a tam nás vezmou, já už tam chodím, tak to taky můžeš zkusit.“ A vyšlo to. Takže vlastně jo, byla to jasná volba.
Jak vzpomínáš na své začátky ve Snipers Třebíč?
Drogy, sex a rock'n'roll. Co jinýho chceš dělat na střední? Ne, teď vážně. Ani drogy ani sex, ani rock'n'roll. Na drogy jsme neměli, holky nás nechtěli (teda aspoň mě ne) a zpívali jsme tak akorát „Ať je hudba tvůj lék“, ale byla sranda.
Máš nějakou veselou historku z prvních sezón?
Těch je mraky, těžko vybrat nějakou. A ty nejzajímavější se tady zase nedají zveřejnit. Obsahují totiž fráze jako třeba „Pytle, dveře krám jak to hrajete? To je hrůza. Víte co, mě je to fum a šuk, dělejte si co chcete!“ a to už je fakt drsný. Nic co by mohli slyšet nevinné dětské uši našich malých obdivovatelů.
V almanachu Snipers, který vyšel k výročí klubu, jsem se dočetl, že máš i překvapivě hodně kanadských bodů. Byl si vždy produktivní obránce nebo jsi hrál i v útoku?
Hele jako bek jsem zoufale neproduktivní směrem dopředu, ale směrem dozadu tam občas něco vymyslím, z toho má pak zamotanou hlavu celá obrana s gólmanem včetně protihráčů. Body jsem sbíral jako útočník, tam si musíš dobře vybrat a postavit spoluhráče. Já tam měl většinu času Míru Jakuba, takže mu to stačilo hodit před bránu a bylo to tam. Občas mě obehrál Štěpa a když z toho pak byl gól měl jsem další áčko. Něco jsem dal i sám, takže se to nasčítá.
Co tě přimělo zkusit štěstí v Bulldogs Brno?
Chtěl jsem dokázat, že dostat se do extraligovýho klubu není žádná věda a že to zvládne i někdo jako já. Jo, zní to trochu jako takový ty hlášky z americkejch filmů nebo z těch motivačních videí, který nám furt cpe Boban, na který lidi koukaj, sdílej a posílaj přes internet místo, aby skutečně něco dělali. Prostě se to nějak sešlo, šel jsem do Brna na vejšku a místní juniorskej gang dělal zrovna nábor.
Co považuješ za svůj největší florbalový úspěch?
Jo z takovýho toho obecnýho pohledu bych asi mohl říct nějakou tu medaili jako 3. místo v 1. lize juniorů, 3 x účast ve finále poháru ČfbU, ale to stejně asi moc velkej úspěch není. Takže největší úspěch pro mě jsou vždycky takový ty zápasy (ať už za buldoky, snipery nebo motorkáře), kdy seš outsider, jdeš proti silnýmu soupeři, kterej tě třeba i podcení a ty mu týmovým výkonem dokážeš, že je důležitější pohodová parta normálních kluků než nějaký frajeři v nažehlenejch teplákovkách.
Nyní pojďme k otázkám, které se týkají gangu.
Jak ses dozvěděl o gangu a jaký byl tvůj první turnaj, který si odehrál v barvách gangu?
Samozřejmě z takovejch těch drsnejch historek z podsvětí, který máš strach i poslouchat, natož vyprávět. První turnaj, nevím přesně, asi TS Cup 2012. Bylo to fajn, vše co k pořádnýmu turnaji patří i včetně nedělního ranního zápasu, ze kterého plyne ponaučení: „Jít spát kolem šesté ráno, když v osm hraješ... nemá smysl.“.
Na který turnaj za gang máš nejlepší vzpomínky?
Asi Rožnov 2013, ten turnaj je výborně zorganizovanej, je tam skvělá atmosféra, fajn lidi, ubytování s bazénem, prostě pohoda. Zmíněnej ročník se nám navíc povedlo ve večerním vyřazovacím a hektickým zápase až na samostatné nájezdy pokořit místní šohaje. A mnoho nechybělo k tomu, abychom druhej den přešli i přes partičku místních hokejistů.
Gang vstoupil do letošní sezóny historických úspěchem, když se třikrát v řadě dostal do finále. Co na tento vstup do sezóny říkáš?
Úžasný. Jen mě mrzí, že jsem u toho nebyl, ale to je možná dobře, protože se mnou by to určitě tak dobře nedopadlo.
V kuloárech se proslýchá, že jsi skončil s florbalem. Je to pravda? Pokud ano, mění se něco na tvém působení v gangu?
Už to tak bude. Pověsil jsem sálovky na hřebík. Ale na akce gangu je rád opráším, takže doufám, že mě ještě čeká mnoho moto-florbalových zážitků.
Na posledním turnaji ve Svitavách se stal problém s rozlosováním týmů do pavouku play-off. Jak si tento problém vnímal a jaký si na to měl názor?
Jaký problém? Vzpomínám si, že se tam něco vášnivě řešilo, ale to bylo snad ohledně objednání piva nebo tak něco, ne? Nebo nevím jestli by to mohlo být něco důležitějšího. Jo už možná vím co myslíš. No tak to mě zajímalo asi jako motorkáře oprava rozbitého motoru osamocené a bezradné ženy na silnici uprostřed pustých pláních drsné krajiny.
A tradiční otázka na závěr: Co se ti vybaví, když se řekne: gel, hruška, máza?
Vůbec nevím o čem mluvíš. Ale ani takováto otázka nerozhodí můj skvěle nagelovanej účes, protože já jsem prostě v pohodě a když přihraju soupeři, je to v dobré víře, aby ze hry měli radost i protihráči a náš golman si zachytal.
Dalším motorkářem, který poskytl rozhovor věstníku gangu, je nejmenší člen gangu, který ovšem někdy převyšuje ostatní svými výkony na hřišti. Malý velký muž Petr Pokorný.
Ahoj Petře, vítám tě u dalšího rozhovoru pro věstník gangu. Bez dlouhého otálení pojďme hned na věc.
Vím o tobě, že si býval velmi nadějným fotbalistou, dokonce se proslýchalo, že z tebe bude další Karel Poborský. Ovšem osud tomu chtěl jinak a skončil i u florbalu. Co tě k tomu vedlo?
Ano, to je pravda. Už za předškolních let jsem při venkovním hraní ve školce platil za skvělého fotbalového technika a tvořil jsem jeden ze základních pilířů sestavy tamního fotbalového družstva. Když jsem se pak přihlásil (respektive když mě mamka přihlásila) do fotbalové školy, zařadili mě do B týmu. Byl jsem zklamán, mé ego spadlo, ovšem nezdolnou pílí a vytrvalostí jsem se za pár let opět propracoval do předních pozic hlavního mančaftu. Později jsem se stal i kapitánem. Byl jsem rád, i když to bylo zřejmě proto, že jsem byl zodpovědnej a uměl jsem správně vyplnit a podepsat zápis o utkání. A proč jsem skončil? Někteří tatínkové o mě s úšklebkem říkali, že jsem Roberto Baggio a že kopu penalty jak p(P)anenka, což jsem považoval za urážku, protože jsem tomu nerozuměl.
Také se říká, že velký vliv na tvoji kariéru měla tvoje babička. To není příliš obvyklé. Můžeš nám to nějak objasnit?
Moje babička mou kariéru florbalisty víceméně započala. Jako vychovatelka na Masaryčce vedla sportovky, kde hlavní náplní byl právě florbal. Jejího vlivu na sportovní prostředí využil pan Jašek, který domluvil u OA týmu, aby měli pod svou hlavičkou i mládežnický florbal. Jako organizátor zvolil babičku, která zezačátku náš OA florbal i vedla a organizovala. Když draftovala členy do nového družstva, byl jsem vybrán, ať už pro svou rodinnou příslušnost, či pro svůj nezvyklý talent.
Přicházel v úvahu ještě jiný sport než florbal?
Ne.
Co tě vedlo k přestupu ze Spartaku do Snipers Třebíč?
Pro jeden ze šlágrů přestupového období a mediálně velmi sledovaný přestup léta jsem se rozhodoval velmi dlouho. Musím přiznat, že velký vliv na konečný stav měl kamarád švára, který sliboval hory doly jen za možnost hrát se mnou (možná i ze zištných důvodů).
Mezi tvoje přednosti patří, že se dokážeš soustředit na určité týmy. Jinými slovy, některé týmy máš přečtené, že ti stěží dají gól. Můžeš nějaký takový tým zmínit? A jak probíhá tvoje příprava na takové zápasy?
Jak už to u velkých brankářů bývá, důkladná příprava zápasu nezbytná. Co se mé vlastní přípravy týče dlouhodobé sledování průběžných výsledku, soupisek týmů, zdravotního a psychického stavu hráčů je samozřejmostí. Znám každého v okresu, jezdím na zápasy svých oblíbených týmů, mám, dovolím si říct, téměř dokonalý přehled o týmech, se kterými hrávám, a velice si potrpím na znalost přestupů. Víceméně tvořím kuloáry pro další povídání. Takováto znalost mi pak pomáhá při psychologickém rozboru hráčů a dokážu předvídat jejich další tah.
Odehrál jsi nějaký zápas, na který si někdy vzpomeneš? Ať už v dobrém nebo ve špatném?
Takových zápasů jsem odehrál bezpočet. Souvisí to i s předchozí otázkou. Víceméně žádný zápas mi neunikne. Do mé vitríny největších úspěchů mé florbalové kariéry patří zápas ve Svitavách, kdy jsme vyhráli 2:1. Na tento úspěšný zápas jsem navázal o rok později, kdy jsem na tamní palubovce obdržel 13 fíků. Přesto bych ten zápas nepovažoval za nepovedený, spíše za méně šťastný. Nejhorší výkon, si myslím, že jsem podal v zápase s Havlíčkovým Brodem, kdy měl dokonce pan Štěpánek konstruktivní nápad, že bych měl být nahrazen motorkářem Bumlem, protože zabere víc místa než nějakej borec ze základky.
Patříš mezi nejmladší hráče gangu, takže se musím zeptat, jak se do gangu dostal? Myslíš, že za to můžou výkony v ligových zápasech nebo nějaké „umění“ v hospodě?
Chvíli jsem o tom přemýšlel. Zezačátku jsem měl pocit, že za svoji účast v motorkářském gangu vděčím právě svým výkonům. Tuto teorii jsem ovšem po uvědomění si, že zas tak dobře nechytám, opustil. Pak jsem dospěl k názoru, že hlavní úlohou mého působení v gangu je, že plním roli jakési zálohy pro případ, že by si druhý gólman zapomněl doma šroubek.
Letos gang konečně prolomil kletbu ¼ finálových zápasů a zabodoval hned třikrát. Jaké důvody tě vedly k tomu, že jsi u všech těchto úspěchů chyběl?
Měl jsem pocit, že musím dodat gangu sebevědomí, že dokáže vyhrát i bez mojí přítomnosti. Dlouho jsem si tento plán promýšlel a dlouho jsem se taky nemohl rozhodnout. Chvíli mě napadaly i kacířské myšlenky vlastní namyšlenosti, že beze mě to nejde. Ovšem postupně zvítězil zdravý rozum a já jsem byl na své rozhodnutí neúčasti pyšný. Připadal jsem si jako Herb Brooks, který zažíval pocit zadostiučinění po vítězném zápase.
Máš nějaký turnaj, kterého by ses chtěl společně s gangem zúčastnit?
Chtěl bych se zúčastnit všech turnajů, kde platí, že co je psáno, to je dáno. Favoritem mé náklonnosti je Rožnov.
Jaký je tvůj pohled na letošní sezónu a jak vidíš šance gangu na úspěch v dalších letech resp. turnajích?
Jsem potěšen hmatatelnými výsledky našeho týmu. Sezónu hodnotím jako úspěšnou. Doufám, že se nám na dílčí úspěchy podaří navázat. Šance jsou samozřejmě vysoké, vždyť mezi naše řady patří přední čeští motorkáři (popř. poloslovenští). Vzhledem k řečenému se nebojím o další sezónu a jsem si jist, že na dobré výsledky nebudeme čekat dlouho, ať už po sportovní stránce či jiné.
Kdy jsi byl naposledy pyšný na nějakého člena gangu?
V životě se stávají situace, že si řekne „jo, to se mu povedlo“ a vyhrknou mu do očí slzy štěstí. To se mi stalo nedávno. Nastala situace, ke které se jeden člen gangu hodně dlouho odhodlával. Nakonec udeřil. Život ukázal i svoje slunné stránky a nastavil vlídnou tvář. Tento hráč byl Cami, který i po peripetiích s alkoholovým deliriem dokázal dojet i bezpečně odjet svým vozem na naši rozlučku.
Na závěr tradiční otázka. Co se ti vybaví, když se řekne: chupito, sledování, Míša?
Rožnov, výzva, zboží.
Jako předposlední se dostal pod palbu otázek hráč, jehož fandové našeho gangu možná tolik neznají, protože kvůli zdravotním komplikacím moc zápasů neodehrál. I přesto právoplatně patří do gangu, protože takhle kvalitních obránců je jako šafránu. Tím hráčem je Miroslav Jakub.
Ahoj Mirku, vítám tě u rozhovoru pro věstník gangu.
Úvodní otázka bude stejná jako u všech ostatních. Stejně jako Jakub Kočí jsi prý býval velice nadějným hokejistou, který měl myšlenky na NHL. Kde nastal ten zvrat, že si se rozhodl zkusit florbal?
Zdravím všechny fandy gangu.
Ano býval, stejně jako parťák Kuba, Pavlík i Štěpa. Miloval jsem hokej. Ale pak přišel dorost. Tenkrát třebíčský dorost postoupil do extraligy. Přišli noví lidi z okolních krajů. Bohužel, měl jsem tenkrát zdravotní problémy před letní přípravou. A jak říká jeden bůh hokeje, když nemáš kondičku, necítíš se nejlíp a hraješ tužku. Tak to i se mnou dopadlo. Ostatní byli silní, lepší a i když jsem měl techniku, moc to nepomohlo, když tě sroloval nějaký cvalík u mantinelu. Tak jsem se nevešel do kádru. Tenkrát mně pan Mejzlík oznámil, ať hledám působiště jinde. (Za co mu děkuji, protože nebýt toho, asi bych nepoznal takovou suprovou bandu lidí a nezažil takové zážitky). Postupem času jsem zjišťoval, že mě to jde spíš na palubovce a asfaltu než na ledě. Při obchodu s panem Štěpánkem, kdy jsem mu prodával svoji helmu, jsme rozebírali víc moji sportovní kariéru a řešili co dál. Pan Štěpánek mě svým vlastním způsobem ukecal, ať jdu zkusit florbal. (Doteď to nechápu, proč mě ukecával, když mě pak furt říkal, ať s tím radši skončím a jdu se učit). Poté mě zkoušel ukecat i kolega z gangu Štěpa. Říkal mi, že hledají lidi do Snipers a může se tady člověk vyřádit. Už tenkrát jsem mu moc nerozuměl, co říká, ale nakonec jsem šel do toho.
Shodou okolností jsem byl na tvém prvním florbalovém tréninku a pamatuju si, jak si nevybíravým způsobem sroloval na žebřiny Honzu Šulce. Vzpomínáš si to? Bylo těžké se z hokeje přeorientovat na florbal?
Ano vzpomínám. Je to těžký se kontrolovat, když skoro 10 let do tebe každý den někdo vštěpuje, že jak je protihráč u manťáku a máš příležitost, tak mu dáš tělo. Ale nakonec jsme tenkrát s Honzou byli v pohodě.
Pamatuji si, že jsem měl první rok nejvíc trestných minut v lize. Chvilku mi to trvalo, než jsem si zvykl, ale myslím, že teď vybuchnu nebo fauluju jen málokdy, jen když je potřeba. Co se týče hry, od začátku jsem hrál s bratry Štěpánkovými a Kočem. Což jsem hrával i na parkovišti u baráku při hraní hokejbalu a nějakej rok v hokeji. Takže spíš to byla otázka přechodu z bruslení na běhání.
Netrvalo dlouho a stal se z tebe pilíř útočné hry juniorky Snipers. Jak vzpomínáš na svoje juniorské léta pod vedení Jakuba Kočího?
Když máš dobré spoluhráče, je snadnější něco vytvořit a užít si srandu. Jak už jsem říkal v předešlé otázce, mohl jsem si užít spolupráci se Štěpem, Pavlíkem a Kočou. Musíš uznat, že to nemělo kam uhnout. Prostě jsem si dobře naběhl, počkal a vymetl pavučiny. Sem tam jsem si taky střihl nějakou akci sám. I když Pavlík tenkrát neuměl co teď, dělal si i tak prdel z protihráčů. A Koča to byl případ sám o sobě. Nikdy jsem nechápal lidi, co na něho nadávali nebo nadávají, že sóluje. Já jsem jeho hru pochopil a jediný, co stačilo udělat, někam si naběhnout, pokochat se nad jeho kličkami, počkat než si obehraje 4 hráče v poli a dostal jsi nahrávku do prázdné brány. Štěpa občas taky spolupracoval, když mu ujel míček při velkým sólu. Ale jinak to byla nejlepší léta. Nic jsme neřešili a hráli podle svého a jen pro radost. Střílelo nám to. Ale upřímně si spíš pamatuju jen jak po treninku či zápasu jsme šli na jedno a pak jen jak se probouzím s kocovinou a šlo se hrát znova.
Zahrál sis i spoustu těžkých i důležitých utkání za muže Snipers. Je nějaký zápas nebo turnaj, na který vzpomínáš nejraději?
Asi to budou rozhodující zápasy, kdy jsme vytáhli juniorku snipers z žumpy do menší žumpy (2. Juniorská) a chlapy ze dna bažiny v pralese do 2. ligy.
Ve Snipers teď působíš jako trenér přípravky a elévů. To znamená u nejmladších ročníků. Jak tě tato práce baví a co děláš proto, aby z této generace vyrostla florbalová superstar, jako si byl ty?
Je to tak 50 na 50. Jsou to děti a někdy mám co dělat, abych nevybuchl. Ale zvládám to a hlavně mě to baví. Už tam mám pár adeptů, kteří by do budoucna mohli splňovat všechny podmínky pro náš gang.
Proč myslíš, že si se dostal do gangu? Bylo to tvým florbalovým uměním nebo spíše tvoji povahou smíška, který umí pobavit celý tým a navodit tak dobrou atmosféru v kabině?
To se musíte zeptat šéfa gangu, ale asi spíš florbalovým uměním, protože navodit srandovní atmosféru mi jde asi tak jako Štěpovi proslov.
Díky trvalým problémům jsi z gangem moc turnajích s gangem nebyl, ale přesto sis připsal historické umístění gangu na turnaji Hornets cupu. Jak na tento turnaj vzpomínáš?
Jiřkův humor, skvělá parta, hodně alkoholu, ukázka toho, že i s alkoholem v krvi a skvělou partou lidí se dá porazit silnej, běhavej tým. Při zhlédnutí videa předávání ceny Pavlíkovi, lituju toho, že jsem odjel dříve.
Na turnaji ve Svitavách ses představil jako tréner gangu, ale kdovíjaké umístění z toho pod tvým vedením nebylo. Jak hodnotíš tohle své vystoupení a můžeš popsat pozitiva a negativa turnaje?
Upřímně si myslím, že gang by nikoho neposlouchal a ani poslouchat nebude, protože to nepotřebuje. Jedině šéfa gangu, to je jiná. Ale k věci. Byla to z mé strany bída. Byl jsem k ničemu.
Vzhledem k tomu, že jsi podstoupil asi tak 235 operací kolena, tak ti nikdo nemůže vyčítat, že nechceš znova nastoupit do soutěžního zápasu, ale přesto, nemáš někdy myšlenky, že by ses vrátil do sestavy gangu na nějakém z příštích turnajů?
I´ll be back
Udržuješ se stále v tak skvělé kondici jako, když si hrával florbal? Nebo už spíše čteš trenérské publikace, aby si gangu měl na turnajích v zápasech co říci?
Nikdy jsem se nějak zvlášť neudržoval v kondici, když pominu moje zkoušení prosadit se v atletice. Ale jinak jsem to neměl zapotřebí. Dával jsem tenkrát přednost raději večírkům, alkoholu.
V gangu jsou jen ti nejlepší z nejlepších. Myslím, že nepotřebují poslouchat něco o tom, jak se to má hrát.
Obligátní otázka na závěr. Co se ti vybaví, když se řekne koleno, břicho, vtip?
Zkurvená část lidského těla, Felix, radši nechávám na ostatních