VELIKONOČNÍ TURNAJ DAČICE

 

Zima uběhla rychle, jako motorka po D1, a už tu byl první turnaj, na který se letos gang rozhodl dojet vyplenit hospody, haly a jiné místa. Základní stavební kameny sestavy byly známé již dlouho dopředu, ale finální podoba se ladila na poslední chvíli. Pietro byl zaneprázdněn studiem a Macho avizoval již dostatečně dlouho před začátkem, že tentokrát vynechá, ale ke konci týdne byl připraven v případě nouze zaskočit. Pověřený manager Štěpa však sehnal akvizici z vedlejší dílny Lukáše Bauera (neplést se slavnějším lyžařem). V pátek 2.5. tak odjížděla sestava: Lukáš – Boban, Máslo – Cami, Pavel, Petr, Kulišťák a po vlastní trase uháněl Roman. Na dva zápasy si šel zaběhat i přítel (spáč) Camiho sestry. Po obědě se spustil šílený déšť a pečlivě naleštěné stroje musely zůstat v garážích. Bylo k nevíře, že ač obvykle je s auty problém, tentokrát 8 hráčů dorazilo pěti auty. Jediný, kdo měl s autem problém byl automobilkou zaměstnaný Roman, který si tak užil výlet vlakem a první zápas nestihl.

 

Ten gangstři sehráli s favority turnaje Pohodou. Nabušený tým však zaskočili od první minuty a rychle se ujali vedení. Po celý zápas si Jinej level udržoval náskok, který výborně hrající Pohoda nemohla stáhnout. To se jí povedlo až ke konci utkání, kdy kvůli zlomené holi musel jít střídat Máslo a Pohoda využila chvilkové přesily. Po zápase dorazil žíznivý Roman, který potkal své kumpány akorát u pípy, kde oddychovali po těžkém zápase. Boban začal rozhlašovat, že má v kufru sud, který koupil na vlastní náklady a věnuje ho gangu, nezapomněl však na svoji klasickou výhružku: „Ale jestli mě naserete, tak to vyleju do pole, vy kreteni…“ K sudu se však ještě vrátíme, protože zda v něm bylo pivo, to se za celý víkend nikdo nedozvěděl. Na druhý zápas čekal Jinej level tým Myčoken, což je seskupení bývalých hráčů Znojma a okolí, pravidelný účastník Open game, zkrátka tým, který budí respekt. Kdo je však na hřišti králem se ukazovalo od prvních minut. Gang tahal za nitky zápasu od první minuty a nic na tom nezměnil ani povedený gól týmu Myčoken. Výhra 3:1 ani nevyjádřila herní převahu gangu. Nicméně nutno dodat, že i soupeř měl gólovky, které však zastavila obrana, nebo vynikající Lukáš. „Co bude kurva s tím sudem,“ ozývalo se z kabiny gangu po zápase, neboť 80% týmu chytala žízeň a malovali si v hlavě večírek velkých rozměrů. Boban však hrál vysokou hru a říkal, že bude lepší nechat vše na sobotu, neboť po posledním zápase budeme mít málo času. Jeho argument zněl rozumně a tak se gang jal pít pivo od místní ruskočesképrapodivné ženy, která roztáčela pivní kola přímo v hale. Na poslední zápas čekal motorkáře místní výběr v celku silné sestavě, Dream vidláci tým. Zápas byl vyrovnaný, gang víc držel míč, gól si však dlouho nemohl připsat ani jeden z týmů. A tak ke smůle (nebo snad štěstí?) gangu padl jediný gól z konce utkání, který rozhodl o výhře vidláků. Motorkáři, zkušení to již pánové, však věděli, že z prvního místa ve skupině se turnaj nevyhrává a z prohry si nic nedělali. Zato vidláci, světa neznalí, se radovali z toho, jak krásně zvládli první hrací den, ve kterém neztratili ani bod. Po zápase se celý florbalový svět, který Dačice navštívil, chystal do místního klubu. Máslo, jenž pít nemůže, odjel k prarodičům, Kulišťák měl rozlučku s kmenovým týmem a Cami s Lukášem měli nějaké věci k řešení v Jemnici. Osamocená čtyřka Pavel, Petr, Roman a pivní baron Boban tak zůstala sama na pospas dačickým nástrahám. V klubu zaujala taktiku vyčkávací. Brali panáky, které zde byly za hubičku, po třech a s nimi usedali v hospodě, kde byl klid a mohli zde řešit své problémy a chystat se na zteč. A taky zde byl gyros. Když nám to oznámil Petr, jednomu z členů se radostí roztočily pejzy. Gang popíjel drinky, pojídal gyros s párky v rohlíku a sděloval si vtipné historky. Pro životní rady sem občas zavítali mladí obdivovatelé gangu z Krabice Crew, které Boban po desáté návštěvě uzemnil slovy: „Běžte už do prdele.“ Všichni pochopili, že to je signál k tomu, aby se zvedli a šli shlédnout čerstvé maso na parketu. Motorkářům ale nějak nešly nohy a tak z tance nic nebylo. Ženy zde nebyly povolné, pokud však nepočítám jednu zbloudilou florbalistku, která využila lokality blízko hranic s Rakouskem a na automobilové hrátky si nabalila mladého rakušáka. Ten jí však doslova vytřel zrak. S prázdnými peněženkami se gang odebral kolem 3 hodiny ranní na kutě. Spali v místním katolickém domě, kde se nacházela i menší knihovnička. „Konečně pořádná poezie,“ nezapřel v sobě Roman intelektuála při pohledu na Bajky a předčítal před spaním kolegům Liška a vrána, kde bláhová vrána upustila sýr pro mazanou lišku.

 

Vstávačka tentokrát vyšla na výbornou. První match čekál motorkáře až v 13:20 a tak měli dostatečný čas na přípravu. Po vydatném spánku zašli na oběd a poté zamířili do haly. Na úvod sobotního hracího dne narazili na mladé, leč šikovné hráče z Dačic. Zápas však musel být pro oko diváka šílená nuda. Proto tam asi také téměř žádní nebyli. Jinej level tlačil co to šlo, ale víc než 2:1 z toho nevyždímal. Výhra se ale počítá, a tak se po zápase zase začal probírat tajemnu sud, který Boban schovával v kufru. „Je to speciál od Krušovic, potřebujeme jen prodlužku, ale to chcete načnout teď? Dyť budeme hrát večer vyřazovací zápas,“ dráždil chutě a nervy ostatních Božidar. A tak se zase museli motorkáři spokojit s točeným pivkem od místní lady. Jakmile se přiblížila čtrnáctá hodina, dostavil se motogang znovu na palubovku. Zde je čekalo klání s mladým týmem Krabice crew, který obhajoval stříbrné medaile. V čele tohoto týmu stál Štefan Furdan, bývalý hráč Snipers Třebíč, který pro své bouřlivé období opustil reprezentační tým. Zápas byla jednostranná písnička. Gang držel otěže pěvně v rukou jako Boban včerejší gyros a výsledek 4:0 naprosto odpovídal převaze motorkářů. Po zápase nezbývalo než s pivkem v ruce fandit proti týmu Pohoda. V případě výhry Pohody o maximálně 2 góly mohli slavit přímý postup do čtvrtfinále a co hlavní, mohli začít pít okamžitě. Při výhře Pohody o 3 góly a více by skončil Jinej level na místě třetím a musel by tak naskočit v 21:30!!! do předkola proti Synům výčepu. Co čert nechtěl, tým Pohoda v posledních třech minutách vstřelil 3 góly a poslal gangstry do předkola. Nasraní hráči se tak odebraly do místní pizzerie, kde ochutnávač Boban dělal srovnání s lagunou a zároveň dával lekce ostatním, jak se nenechat „ojebat“ v restauraci a reklamovat špatné jídlo. „Ty vole, mi dovezli pizzu z laguny a proste ty rajčata, byly jen na jedné půlce. Tak sem tam zavolal, co to jako má znamenat. Oni že se tak Hawai dělá. Dementi.Nebo tuhle sem dostal 1000 v poukazech do KFC. Sem si objednal Grander a oni, že v tom není cibule, tak jako říkám, že ok. Ale druhej den mi to dá znova a řekne, že v tom není cibule zas. Tak jako říkám, že prostě bych si to třeba bez cibule nedal, ať mi dá mail na šéfa…“ Ostatní sledovali s otevřenou pusou zkušenosti Bobana, který by mohl s Vaňkem a Pohlreichem chodit po restauracích. K poslednímu zápasu naskočili motorkáři proti Synům výčepu. Byla to ostuda florbalu. Gang vyhrál 7:1 a to se ještě třetinu zápasu stálo, protože opilé trosky naproti padali přes mantinel a podobně. Petr Štěpánek ani nehrál, neboť si opět poranil kotník a musel být při pohledu na zápas rád. S radostí uvítal gang závěrečný hvizd, s nechutí si podali ruce s hňupama a odešli se chystat na druhé kolo diskotékové jízdy. Tu nastartovali opět v poklidném salónku, kde popíjeli vodku s kolou po litrech. Že ze sudu bude hovno tušili již všichni a hryzala jim v hlavě myšlenka, jestli v něm vůbec Boban měl pivo a nebo jen bluffoval a vozil po Vysočině prázdný sud s chlazením. Kolem jedné rozrazil Roman dveře od diskotéky a cesta k parketu tak byla volná. Cámálka mazaně zaujal pozice v blízkosti pražských holek, které zaujal jeho mladický vzhled a trsal ve stylu borce: duc, duc, stačí… Kulišťák znechuceně pozoroval špindíru z **** a s opovržením odešel na kutě dřív, než DJ stačil zahrát české hity. Ostatní stáli s plnými nábojnicemi (rozuměj rukama s vodkami) pod podiem a ladnými pohyby vábili ženy. Poté co Dj zahrál Tři slova od Leoše, hymnu gangu, začali se motorkáři odebírat do svého provizorního sídla. Jen Roman se ještě pozdržel, neboť koketoval s mladou maminkou na baru.

 

Nedělní rána bývají zrádná. Ve florbalovém čtvrtfinále především. Co bylo ve skupině, nemusí platit v play off a naopak. Gang o tom ví své. Ne však vidláci, kteří s blbými kecy o vítezství ve skupině tancovali na parketu. Když však motorkáři dojeli k hale, viděli, jak se jednomu z nich valí po slaměném klobouku slza. Gang vytasil inštrumenty z vaků, zavázal tkanici u bot a postavil se v pěti hráčích na palubovku. Lukáš mazal do brány a na střídačce tak zůstal jediný muž. Sedm statečných mělo sehrát zápas s pravděpodobně druhým největším favoritem turnaje výběrem z Hradce Králové vystupující pod názvem Růžoví pežotci (Pohoda, ti největší, vinou špatného managementu Hanáka nedošli na zápas a vypadli kontumačně). Zápas byl vyrovnaný a pro diváka nesmírně napínavý. Gang hrozil smrtícími útoky, kdežto Hradečáci hráli zkušeně s rozvahou, kde vousatec dirigoval jejich rozehrávku. První slovo řekl gang, když Macálka nahrával Kulišťákovi a ten se nemýlil. Vyrovnáno však bylo v cuku letu. Vousatec vystřelil nad nohu a zeď v bráně Lukáš poprvé kapituloval. První polovina skončila 1:1 a motorkáři byli rádi, že je přestávka. Inu hrát v šesti není žádný med. Na 2:1 do prázdné zvyšoval pro pežotky jejich nejlepší střelec a nad gangem se začaly stahovat mračna. Ale poblijón Cami, který ač silně nevyspán, předváděl velké věci. Po úvodní asistenci vstřelil i svůj první gól a bylo srovnáno. Avšak po necelé minutě bylo opět vedení na straně hradečáků . Do konce zápasu však stále zbývalo 6 minut a to je ve florbale moře času. A taky že ano. Cami nabídl gólovou nahrávku Pavlovi, který jimi a ženami málo kdy pohrdne a nebyl pro něj problém srovnat na 3:3. Chvíli na to se dokázal prosadit Kulišťák a strhl tak vedení na naší stranu.. Zbývaly 3 minuty do konce utkání a gang se stáhl do obrané ulity. Hradečáci bušili na nebeskou bránu, ale přes obranu neprošlo nic. Co ano, to chytl pohotový Lukáš. Ani hra v šesti jim nepomohla, protože Camálka ukořistil míček na půlce a střelou do prázdné poslal gang do semifinále a s osobním skóre 2+2 tak vyhrál gangstrům čtvrtfinále. Vyhrát čtvrtfinále? To tu ještě nikdy nebylo a tak si toho pocitu užívali motorkáři do sytosti. V semifinále je čekal opět Myčoken, který zprznili již ve skupině. A opět hrál gang prim. Lukáš Mátl ukázal, že i na lavičce Boleslavi může vyrůst ve velkého hráče a svými kousky přiváděl halu v úžas. Pravděpodobně nejhezčí gól padl po jeho parádě, kdy za bránou vystřihl fintu, která zamotala hlavu obránci, Romanovi přistál míček přesně na holi a nebyl už pro něj problém skórovat. Rozdíl 4:0 mluvil za vše. Soupeř sportovně pogratuloval, uznal sílu gangu a chystal se na boj o bronz. Motorkáři vyladili u limonády sílu a těšili se na souboj o zlato. Ten sehráli s dosud neporaženým týmem Pacovští honzíci, což byla směska Pelhřimova a okolí. I přesto, že hráli dobře, těžili hlavně s dobrého losu. Ve finále bylo vidět, kdo je tady motokrálem. Gang jezdil po palubovce jako Yamaha po okruhu a i přes brzké vedení soupeře držel trumfy ve svých rukou. Máslo dělal ze soupeřů stojany, Boban ve stylu „see you later alligator“ prokličkovával hřiště jako had a Pavel sázel góly jako zahradník růže. Výhra 6:2 tak byla pečeť za úspěšným turnajem. Gang navlékl medaile, posbíral individuální ocenění, vyfotil fotky, někteří se i vysprchovali a nasedl do svých aut, aby odjel domů. Samozřejmě s údajně plným sudem v kufru. Roman, jakožto zastupující protektor (Buml drandí route 66 v USA), popadl pohár, naskočil k panu Vránovi do auta a ujížděl vstříc Kolínu. Jak ohodnotit výkon motorkářů? Snad leda gifem: https://imgflip.com/gif/7zu2f Konečně je pohár v  dobrých rukou.... A je tomu dobře.